Něco málo o mně
Co o sobě napsat?
...
...třeba:
Docela ráda píšu, ale ne o sobě
. Bydlím na Jižní Moravě. V září 2009 jsem nastoupila na střední školu a už mi bohužel nezbývá tolik času na šití
. Vybrala jsem si obor ekonomika (zajímá mě především burza a nemovitosti).
Kromě svého králíka Filuty jsem našla zálibu také ve střelbě (o šití se myslím ani nemusím zmiňovat
). Střílím z luku a ze vzduchovky. Vzduchovka je v pohodě, jen s lukem jsem měla první rok trochu problémy ... šípy byly často příčinou rozbití oken ve skleníku nebo ve sklepě - ale já nic, já muzikant
.
Další mou vášní je divadlo, ať už z hlediště nebo z jeviště . (Kdybych si měla vybrat, volila bych jednoznačně jeviště. ) Teď právě nacvičujeme s divadlem Shakespearea konkrétně: Veselé paničky Windsorské
A mým ,,asi" posledním zájmem je cestování, hlavně do zahraničí. Moc daleko jsem ale nebyla - Rakousko, Slovensko, Norsko, Německo, Francie a Anglie. Hrozně ráda bych se podívala do země jezer - do Finska. Je to zvláštní, ale Skandinávie mě láká mnohem víc než ty typické výletní státy, jako např. Chorvatsko, Bulharsko,... Mám takové předsevzetí do budoucna: Navštívit všechny státy Evropy
.
Už nevím, co o sobě psát...
...no, možná bych se mohla zmínit o své povaze...
...proměnlivá. Ano, asi tak bych ji nazvala - jsem šťastná, raduju se, směju se, ale pak si vzpomenu na něco z minulosti a optimismus je ten tam. Jeho místo vystřídá silný pesimismus, nevrlost a potřeba být sama. Ale to za chvilku přejde a já se zase směji. Mamka z toho už trochu šílí. Taťka říká, že jsem prostě praštěná.
A ohledně šití...
...Začátky pro mě nebyly zrovna jednoduché, protože trvalo poměrně dlouho, než se začal rýsovat pokrok. A když šijete jako blázen, ale pořád se Vám zdá, že se nelepšíte
, přestanete si věřit a máte chuť s tím seknout
! Ale já se rozhodla, že to ještě zkusím, protože i přes to, že mi to zprvu vůbec nešlo, mě šití bavilo (a stále baví). A tak jsem trochu zpomalila své šílené tempo a začala se zaměřovat na detaily. Jo, a taky jsem si dala limit, že ušiju max. jedny šaty za den (snažila jsem se to dodržovat, ale sem tam jsem prostě nemohla odolat, a tak jsem si ještě pár ušila).
Šicí stroj:...
...Doteď (1.8.2009) jsem šila všechno ručně a šicího stroje se bála jako čert kříže . Teď jsem se ale rozhodla překonat svůj strach, ani nevím, co mě to napadlo, prostě jsem slyšela mamku, jak vedle v pokoji něco sešívá na stroji a (fakt nevím, co mě to chytlo) hned jsem k ní přiběhla a chtěla po ní, aby mě to naučila. - Ještě ten večer jsem si ušila pouzdro na vzduchovku. - Šití na stroji mě baví, ikdyž někdy mi všechno nevychází podle plánu (pořád se mi vyvlékají nitě, atd.). Rozhodně je to rychlejší a steh vypadá úhledněji.
Šicí stroj rozhodně doporučuji!
Není se čeho bát
